Podnikání při zaměstnání: co je povoleno a na co si dát pozor

Podnikat při zaměstnání lze a je to běžné – takové podnikání se zpravidla vede jako vedlejší samostatná výdělečná činnost s nižšími odvody; pozor si dejte hlavně na to, abyste nepodnikali ve shodném oboru jako váš zaměstnavatel bez jeho souhlasu. Daně i pojištění si v tomto případě řešíte sami a na konci roku podáváte daňové přiznání a přehledy.

Je to vůbec povolené?

Ano. Zaměstnání a vlastní podnikání se nevylučují a kombinuje je velké množství lidí, kteří si chtějí přivydělat nebo postupně rozjet vlastní byznys s jistotou pravidelné výplaty. Hlavní omezení plyne ze zákoníku práce a z případné smlouvy se zaměstnavatelem.

Výhody vedlejší činnosti

Pokud je zaměstnání vaším hlavním zdrojem příjmů, je vaše podnikání z pohledu pojištění vedlejší činností, což přináší citelné úlevy. Sociální pojištění nemusíte platit vůbec, pokud váš roční zisk z podnikání nepřekročí takzvanou rozhodnou částku, která pro rok 2026 činí 117 521 Kč (při podnikání jen po část roku se poměrně snižuje). Minimální zálohy navíc neplatíte v prvním roce a obecně jsou nižší než u hlavní činnosti.

Souhlas zaměstnavatele a shodný obor

Nejčastější právní úskalí: zaměstnanec smí vedle zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Pokud tedy chcete podnikat ve stejném oboru, ve kterém pracujete pro zaměstnavatele, vyžádejte si souhlas. Mimo obor zaměstnavatele toto omezení neplatí. Hlídejte si i případnou konkurenční doložku ve smlouvě.

Jak je to s daněmi

Příjmy ze zaměstnání i z podnikání se sčítají do jednoho daňového základu. Jako podnikající zaměstnanec si sami podáváte daňové přiznání (zaměstnavatele nemůžete požádat o roční zúčtování) a přikládáte potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele. Z podnikání si můžete uplatnit skutečné výdaje nebo výdajový paušál.

Pojištění

Sociální pojištění z vedlejší činnosti platíte jen při překročení rozhodné částky. U zdravotního pojištění je díky zaměstnání minimum hrazeno zaměstnavatelem, takže z vedlejší činnosti doplácíte pojistné podle skutečného zisku až po podání přehledu, nikoli povinné měsíční minimum. Konkrétní pravidla a výši si ověřte u své zdravotní pojišťovny a na ČSSZ pro daný rok.

Časté chyby

• Podnikání ve shodném oboru bez písemného souhlasu zaměstnavatele.
• Přehlédnutí konkurenční doložky ve smlouvě.
• Opomenutí podat přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
• Špatné určení, zda jde o hlavní, nebo vedlejší činnost.

Konkurenční doložka

Kromě souhlasu s výdělečnou činností ve shodném oboru si pohlídejte i konkurenční doložku – ujednání, kterým se zaměstnanec zavazuje po určitou dobu po skončení zaměstnání nekonkurovat bývalému zaměstnavateli. Za toto omezení vám náleží přiměřené peněžité vyrovnání. Pokud takovou doložku ve smlouvě máte, ovlivní to, v jakém oboru můžete po odchodu podnikat, proto si její znění důkladně přečtěte.

Jak to zvládnout časově

Vedlejší podnikání při zaměstnání klade nároky na čas a energii. Osvědčuje se vyhradit si na podnikání pevné bloky (večery, víkendy), začít v malém a růst postupně podle reálné poptávky, a co nejdřív si zjednodušit administrativu (paušální výdaje, jeden podnikatelský účet). Cílem je, abyste si podnikání ověřili a rozjeli bez toho, že byste se vyčerpali nebo zanedbali hlavní zaměstnání.

Příklad odvodů u vedlejší činnosti

Zaměstnanec si přivydělá podnikáním za rok zisk 80 000 Kč. Protože nepřekročil rozhodnou částku 117 521 Kč platnou pro rok 2026, sociální pojištění z vedlejší činnosti neplatí vůbec. Zdravotní pojistné se u vedlejší činnosti počítá ze skutečného zisku až po podání přehledu, nikoli z povinného minima jako u hlavní činnosti. Daň z příjmů ale odvede, protože se sčítá s příjmem ze zaměstnání.

Kdy přejít z vedlejší na hlavní činnost

Dokud máte zaměstnání, je vaše podnikání vedlejší činností s nižšími odvody. Jakmile dáte v práci výpověď a chcete se živit jen podnikáním, stává se z něj hlavní činnost – tuto změnu oznámíte správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně a začnete platit minimální zálohy. Přechod má smysl plánovat na chvíli, kdy už máte z podnikání stabilní příjem a rezervu, ne hned při prvních zakázkách.

Časté otázky

Musím o podnikání informovat zaměstnavatele? Obecně ne, pokud nepodnikáte ve shodném oboru; v tom případě potřebujete jeho písemný souhlas.

Kolik si můžu přivydělat bez placení sociálního pojištění? Při vedlejší činnosti do rozhodné částky, která pro rok 2026 činí 117 521 Kč zisku za celý rok.

Musím si podat daňové přiznání sám? Ano, podnikající zaměstnanec podává přiznání sám a nemůže využít roční zúčtování u zaměstnavatele.

Platí limity i při podnikání jen pár měsíců? Rozhodná částka se v takovém případě poměrně krátí podle počtu měsíců činnosti.

Můžu při zaměstnání využít paušální daň? Za splnění podmínek ano, ale u nízkých vedlejších příjmů se často nevyplatí; spočítejte si obě varianty.

Můžu podnikat na neschopence ze zaměstnání? To je citlivá situace závislá na pravidlech dávek; ověřte si ji předem u příslušné správy.

Hrozí mi výpověď kvůli podnikání? Samotné vedlejší podnikání mimo obor zaměstnavatele není důvodem; pozor jen na shodný obor a konkurenční doložku.

Musím při zaměstnání platit zálohy na pojištění? U vedlejší činnosti zpravidla ne v prvním roce; sociální až po překročení rozhodné částky.

Vyplatí se vůbec podnikat při práci? Ano, je to nejméně rizikový způsob, jak si nápad ověřit a rozjet s jistotou stálého příjmu.

Zdroje

• Zákoník práce č. 262/2006 Sb. (§ 304) – zakonyprolidi.cz
• Česká správa sociálního zabezpečení – OSVČ v kostce – cssz.cz
• Ministerstvo práce a sociálních věcí – Sociální pojištění 2026 – mpsv.gov.cz
• Finanční správa ČR – financnisprava.cz